Marně klepu na bránu, nedosažitelný
telefon vyzvání, nikdo mě nezve,
V dešti odkvétám, břehy se posunují,
Zvedni se, břehulko,
zvedni a roztoč křídla nad hlavou
jako vrtulník, rozčechrej zatuchlý
vzduch, zelené vody, listí na zemi.
Odnes mě někam, kde nejsou na dveřích zámky.
Natalie Nera 
Leave a comment